Zpět na blog
Vývoj řeči

Vývoj řeči ve 2 letech: Co by mělo dítě umět a kdy zpozornět

Mgr. Jana Nováková

Mgr. Jana Nováková

Autor

5 min čtení

Vývoj řeči ve 2 letech: Co by mělo dítě umět a kdy zpozornět

Ve 2 letech už většina dětí aktivně komunikuje, rozumí jednoduchým pokynům, používá první slova a často začíná spojovat dvě slova do krátkých vět. Vývoj řeči je ale v tomto věku stále velmi individuální. Důležité proto není jen počítat slova, ale sledovat také porozumění, zájem o komunikaci, gesta, hru a celkový vývoj dítěte.

Pokud dítě ve 2 letech téměř nemluví, nerozumí běžným pokynům, nereaguje na své jméno nebo se vývoj řeči zastavil, je vhodné poradit se s pediatrem, klinickým logopedem nebo podle situace také s ORL lékařem. Včasná konzultace neznamená, že dítě musí mít vážnou poruchu. Často rodičům pomůže jen odborně nastavit domácí podporu řeči.

Co je normální ve vývoji řeči ve 2 letech

Druhý rok života je pro řeč velmi důležitý. Dítě už obvykle nejen slyší a napodobuje řeč dospělých, ale začíná ji aktivně používat k dorozumění. V tomto období se rozšiřuje slovní zásoba, zlepšuje se porozumění a objevují se první jednoduchá slovní spojení.

Asociace klinických logopedů ČR uvádí vývoj řeči jako postupný proces, ve kterém se v raném věku rozvíjí porozumění, slovní zásoba, gramatika i výslovnost. Zároveň je potřeba počítat s tím, že některé oblasti dozrávají později. Například výslovnost obtížnějších hlásek se běžně dokončuje až v dalších letech, nikoli ve 2 letech.

Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem

Mezi dětmi stejného věku mohou být velké rozdíly. Jedno dvouleté dítě už používá krátké věty, jiné má zatím jen menší slovní zásobu, ale dobře rozumí, ukazuje, napodobuje a snaží se komunikovat. Takový rozdíl sám o sobě nemusí znamenat poruchu.

Při hodnocení vývoje řeči je proto vhodné sledovat více oblastí najednou:

  • zda dítě rozumí běžné řeči,
  • zda reaguje na své jméno,
  • zda používá gesta, ukazování a mimiku,
  • zda se snaží sdílet zájem s dospělým,
  • zda přibývají nová slova,
  • zda se objevují první slovní spojení,
  • zda dítě komunikuje spontánně, nejen na vyzvání.

Klinický logoped při vyšetření nehodnotí pouze počet slov. Sleduje celkovou komunikační schopnost dítěte, jeho porozumění, hru, napodobování, kontakt s okolím i reakce na podněty.

Kolik slov by mělo dítě ve 2 letech používat

Ve věku kolem 24 měsíců většina dětí používá desítky až stovky slov. V odborné praxi se často uvádí, že kolem druhých narozenin by dítě mělo mít alespoň základní aktivní slovní zásobu a mělo by docházet k jejímu dalšímu rozšiřování.

Je ale důležité rozlišovat aktivní a pasivní slovní zásobu. Aktivní slovní zásoba znamená slova, která dítě samo říká. Pasivní slovní zásoba znamená slova, kterým dítě rozumí. Pasivní slovní zásoba bývá u malých dětí výrazně větší než aktivní. Dítě tedy může rozumět mnoha slovům, i když je samo ještě neumí vyslovit.

Za smysluplná slova se nepočítají jen dokonale vyslovené výrazy. Pokud dítě říká například „haf“ pro psa, „brm“ pro auto nebo „bá“ pro balon a používá tato slova opakovaně ve správném významu, jde o funkční slovo v dětské řeči.

První slovní spojení a jednoduché věty

Kolem druhého roku života se obvykle začínají objevovat první dvouslovná spojení. Dítě už nepoužívá jen izolovaná slova, ale začíná je kombinovat tak, aby vyjádřilo jednoduchý vztah, potřebu nebo událost.

Typická slovní spojení mohou vypadat například takto:

  • „máma pojď“,
  • „táta auto“,
  • „ještě pití“,
  • „pes spí“,
  • „míč spadl“,
  • „já chci“,
  • „není botka“.

V tomto věku není potřeba, aby dítě tvořilo gramaticky správné věty. Může vynechávat předložky, skloňování i koncovky. Podstatné je, že se snaží vyjadřovat obsah a postupně se učí slova spojovat.

Porozumění řeči ve 2 letech

Porozumění řeči je pro hodnocení vývoje velmi důležité. Dvouleté dítě by obvykle mělo rozumět jednoduchým pokynům v běžných situacích. Nemusí plnit složité instrukce, ale mělo by chápat známá slova a jednoduché věty.

Běžně dvouleté dítě zvládá například:

  • reagovat na své jméno,
  • přinést známý předmět,
  • ukázat části těla,
  • splnit jednoduchý pokyn typu „dej mi míč“,
  • poznat známé osoby a věci,
  • reagovat na jednoduché otázky typu „kde je táta?“ nebo „chceš pít?“.

Pokud dítě mluví málo, ale dobře rozumí, používá gesta a aktivně komunikuje, situace bývá jiná než u dítěte, které téměř nemluví a zároveň nerozumí běžným pokynům.

Výslovnost ve 2 letech

Výslovnost dvouletého dítěte bývá ještě nezralá. Je běžné, že dítě slova zjednodušuje, vynechává slabiky, nahrazuje obtížnější hlásky jednoduššími nebo používá vlastní dětské tvary slov.

Ve 2 letech se běžně neřeší nácvik hlásek R a Ř. Podle vývojového přehledu AKL ČR se hlásky jako C, S, Z, R a Ř objevují až v pozdějším období vývoje. V raném věku je proto důležitější celkový rozvoj řeči než cílený nácvik jednotlivých hlásek.

Rodiče se často ptají, zda je problém, když dítěti rozumí hlavně rodina. Ve 2 letech je částečně horší srozumitelnost běžná. Důvodem ke konzultaci ale může být situace, kdy dítě nevytváří smysluplná slova, vývoj se neposouvá nebo je řeč nesrozumitelná i v kombinaci s horším porozuměním.

Kdy zbystřit

Vývoj řeči je individuální, ale některé projevy by rodiče neměli dlouhodobě přehlížet. Neznamená to, že dítě musí mít vážnou diagnózu. Znamená to, že je vhodné získat odborný názor a případně začít s podporou dříve, než se obtíže prohloubí.

Varovné signály kolem 2 let

Konzultaci s odborníkem je vhodné zvážit zejména tehdy, pokud dítě:

  • ve 2 letech nepoužívá žádná nebo téměř žádná smysluplná slova,
  • nerozumí jednoduchým pokynům v běžných situacích,
  • nereaguje spolehlivě na své jméno,
  • neukazuje na předměty, které chce nebo které ho zajímají,
  • nepoužívá gesta ke komunikaci,
  • má malý zájem o kontakt s lidmi,
  • nenapodobuje zvuky, výrazy nebo jednoduché činnosti,
  • přestalo používat slova nebo dovednosti, které už dříve mělo,
  • má podezření na poruchu sluchu, například nereaguje na zvuky nebo často potřebuje hlasité oslovení.

Ztráta již získaných dovedností, tedy regres, je vždy důvodem k odbornému posouzení. Stejně tak kombinace opožděné řeči s horším porozuměním, slabým kontaktem nebo podezřením na sluchové obtíže.

Kdy nemusí jít o problém

Některé projevy rodiče zneklidní, ale ve 2 letech mohou být běžné. Patří mezi ně například nejasná výslovnost, vynechávání hlásek, vlastní dětská slova, ostych před cizími lidmi nebo to, že dítě zatím neumí říkat R či Ř.

Běžné také je, že dítě doma komunikuje více než v ordinaci, školce nebo před návštěvou. Malé děti často potřebují bezpečné prostředí a známého komunikačního partnera.

Normální vývoj × kdy řešit

Oblast Obvykle ve 2 letech Kdy je vhodné řešit
Slovní zásoba Dítě používá smysluplná slova a postupně přibývají další. Dítě má jen několik slov, žádná slova nebo se slovní zásoba nerozšiřuje.
Porozumění Dítě rozumí jednoduchým pokynům v běžných situacích. Dítě nerozumí jednoduchým instrukcím ani v každodenním kontextu.
Věty Začínají se objevovat dvouslovná spojení. Dítě nespojuje slova a zároveň má velmi malou slovní zásobu.
Komunikace Dítě komunikuje slovem, gestem, ukazováním, mimikou nebo zvukem. Dítě téměř nekomunikuje a nesnaží se sdělovat potřeby.
Sociální kontakt Dítě sdílí radost, ukazuje, napodobuje a vyhledává kontakt. Dítě má malý zájem o kontakt, nereaguje na jméno nebo nesdílí pozornost.
Sluch Dítě reaguje na běžné zvuky a hlas. Dítě nereaguje na oslovení, potřebuje vysokou hlasitost nebo má časté záněty uší.

Nejčastější příčiny pomalejšího vývoje řeči

Pomalejší rozvoj řeči může mít více příčin. Někdy jde pouze o individuální tempo vývoje, jindy může být řeč ovlivněna sluchem, celkovým vývojem, neurologickými faktory nebo narušeným jazykovým vývojem. Bez vyšetření není možné určit příčinu spolehlivě.

Prostý opožděný vývoj řeči

Asociace klinických logopedů ČR popisuje prostý opožděný vývoj řeči jako stav, kdy je řeč opožděná, ale dítě má dobré porozumění, rozvinutou hru a přiměřenou motoriku. V takovém případě bývá prognóza při vhodném vedení dobrá.

Pro rodiče je důležité, že i „prosté“ opoždění řeči je vhodné konzultovat. Klinický logoped může posoudit, zda se skutečně jedná o přechodné opoždění, nebo zda jsou přítomné znaky jiné poruchy.

Sluchové obtíže

Sluch je pro vývoj řeči zásadní. Dítě se učí mluvit tím, že slyší řeč ve svém okolí, rozlišuje zvuky a postupně napodobuje řečové vzory. NZIP upozorňuje, že první tři roky života jsou velmi citlivým obdobím pro rozvoj řeči a že neléčená porucha sluchu může vývoj řeči výrazně zpomalit.

Sluch může být ovlivněn například vrozenou poruchou, opakovanými záněty středního ucha nebo dlouhodobě zhoršeným převodem zvuku. Rodiče by měli zbystřit, pokud dítě nereaguje na tiché zvuky, často nereaguje na oslovení, zvyšuje hlasitost pohádek nebo se zdá, že slyší jen někdy.

Vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie je závažnější narušení vývoje řeči a jazyka. AKL ČR ji popisuje jako typ narušeného vývoje řeči, který není pouze projevem jiné diagnózy, například poruchy intelektu, poruchy autistického spektra nebo dětské mozkové obrny.

U dítěte s vývojovou dysfázií se mohou objevit potíže s porozuměním, slovní zásobou, tvořením vět, gramatikou, výbavností slov i pozdějším učením. Ve 2 letech nemusí být diagnóza vždy definitivní, ale klinický logoped může rozpoznat rizikové projevy a doporučit další postup.

Porucha autistického spektra a jiné neurovývojové obtíže

Opožděná řeč může být někdy jedním z projevů širších neurovývojových obtíží. Rodiče by měli sledovat nejen mluvení, ale také reakci na jméno, oční kontakt, ukazování, napodobování, sdílení radosti a zájem o druhé lidi.

Pokud dítě málo komunikuje, neukazuje, nesdílí pozornost nebo ztrácí již získané dovednosti, je vhodné řešit situaci s pediatrem. Pediatr může doporučit další vyšetření, například klinickou logopedii, psychologii, neurologii, foniatrii nebo další specializovanou péči.

Dvojjazyčné prostředí

Dvojjazyčná výchova sama o sobě nezpůsobuje poruchu řeči. Dítě vyrůstající ve dvou jazycích ale může mít slovní zásobu rozloženou mezi oba jazyky. To znamená, že v jednom jazyce může říkat méně slov než dítě, které vyrůstá pouze v češtině.

Důležité je sledovat celkovou komunikaci ve všech jazycích, které dítě používá. Pokud dítě rozumí, komunikuje, ukazuje, napodobuje a slovní zásoba se rozvíjí alespoň v jednom nebo obou jazycích dohromady, nemusí být samotná dvojjazyčnost problém. Pokud je ale opoždění výrazné ve všech jazycích, je vhodné odborné posouzení.

Komunikační prostředí a obrazovky

Řeč se rozvíjí hlavně v živé komunikaci s lidmi. Dítě potřebuje slyšet řeč v přirozených situacích, vidět mimiku, reagovat, střídat se v komunikaci a zažívat společnou pozornost. Televize, mobil ani tablet nenahradí rozhovor s rodičem.

Nadměrné pasivní sledování obrazovek může omezovat čas, ve kterém dítě komunikuje, hraje si, napodobuje a navazuje kontakt. Proto je u dítěte s pomalejším vývojem řeči vhodné obrazovky výrazně omezit a nahradit je společnou hrou, čtením, zpíváním a běžným povídáním.

Co mohou rodiče dělat doma

Domácí prostředí má pro rozvoj řeči velký význam. Rodiče nemusí dítě „učit“ jako ve škole. Nejvíce pomáhá přirozená, klidná a opakovaná komunikace během běžného dne.

Mluvte s dítětem během každodenních činností

Popisujte, co právě děláte. Například při oblékání můžete říkat: „Dáme ponožku. Teď botu. Bota je modrá.“ Při jídle: „Máš jogurt. Je dobrý. Ještě lžičku.“ Takové jednoduché věty pomáhají dítěti spojovat slova s konkrétní situací.

Důležité je mluvit přirozeně, nezahlcovat dítě dlouhými větami a dávat mu čas na reakci.

Navazujte na to, co dítě zajímá

Dítě se nejlépe učí slova pro věci, které ho právě zajímají. Pokud ukazuje na auto, mluvte o autě. Pokud si hraje s kostkami, komentujte kostky. Pokud sleduje psa, pojmenujte psa, zvuk, pohyb a jednoduchou činnost.

Například:

  • Dítě: „haf“
  • Rodič: „Ano, pes. Pes běží. Haf haf.“

Tím rodič dítě neopravuje tvrdě, ale přirozeně rozšiřuje jeho sdělení.

Rozšiřujte dětská slova a věty

Když dítě řekne jedno slovo, rodič může přidat jedno až dvě další slova. Tento způsob je pro dítě přirozenější než vyžadování opakování.

Dítě řekne Rodič může odpovědět
„auto“ „Ano, jede auto.“
„máma“ „Máma vaří.“
„ham“ „Chceš ham. Ještě jablko.“
„bác“ „Spadlo to. Kostka spadla.“

Čtěte a prohlížejte si knížky

U dvouletého dítěte nejde o dlouhé čtení příběhů. Vhodnější jsou obrázkové knihy, leporela, jednoduché říkanky a krátké komentování obrázků.

Ptejte se jednoduše: „Kde je pejsek?“ „Co dělá kočka?“ „Kdo spí?“ Pokud dítě neodpoví, nevadí. Můžete odpovědět za něj a pokračovat. Cílem není zkoušení, ale společné sdílení.

Zpívejte, říkejte říkanky a napodobujte zvuky

Písničky a říkanky podporují rytmus, melodii řeči, napodobování i paměť. Děti často začnou nejdříve doplňovat zvuky, slabiky nebo poslední slovo známé říkanky.

Napodobování zvuků zvířat a dopravních prostředků je pro dvouleté děti přirozené. Zvuky jako „haf“, „mňau“, „bú“, „brm“ nebo „tú tú“ nejsou bezcenné. Jsou to důležité kroky k řeči.

Dávejte dítěti čas odpovědět

Dospělí často odpoví za dítě příliš rychle. Dvouleté dítě ale potřebuje čas, aby zpracovalo otázku, našlo slovo a zareagovalo. Po otázce proto chvíli počkejte. Pomáhá klid, oční kontakt a jednoduchá řeč.

Nenuťte dítě neustále opakovat

Věty typu „řekni auto“, „opakuj“, „řekni babičce“ mohou některé děti motivovat, ale jiné zablokují. Pokud dítě nechce opakovat, je lepší slovo nabídnout přirozeně v situaci.

Místo „Řekni auto“ zkuste:

  • „Jede auto.“
  • „Velké auto.“
  • „Auto brm brm.“

Omezte pasivní obrazovky

Pokud má dítě pomalejší vývoj řeči, je vhodné výrazně omezit čas u televize, mobilu a tabletu. Mnohem přínosnější je společná hra, pohyb, čtení, zpívání a běžné povídání.

Co pomáhá a co nepomáhá

Pomáhá Nepomáhá
Krátké jednoduché věty v běžných situacích. Dlouhé vysvětlování a zahlcení řečí.
Společné čtení a prohlížení obrázků. Pasivní sledování pohádek jako náhrada komunikace.
Rozšiřování toho, co dítě řekne. Neustálé opravování každé chyby.
Hra, napodobování, písničky a říkanky. Tlak na výkon a časté „řekni“.
Trpělivost a čas na odpověď. Odpovídání za dítě dříve, než dostane šanci.

Kdy navštívit klinického logopeda

Klinického logopeda je vhodné navštívit vždy, když mají rodiče pochybnosti, zda vývoj řeči probíhá správně. AKL ČR ve svých informacích pro veřejnost uvádí, že jednorázové vyšetření může stanovit úroveň vývoje řeči a doporučit další vedení. Nemusí tedy automaticky znamenat dlouhodobou terapii.

Kdy se objednat raději dříve

Konzultaci neodkládejte zejména tehdy, pokud:

  • dítě ve 2 letech téměř nemluví,
  • nepoužívá smysluplná slova,
  • nerozumí jednoduchým pokynům,
  • nereaguje na své jméno,
  • neukazuje a nesnaží se komunikovat gesty,
  • vývoj řeči stagnuje,
  • došlo ke ztrátě slov nebo komunikačních dovedností,
  • máte podezření na poruchu sluchu,
  • řečové obtíže jsou spojené s celkovým opožděním vývoje.

Jak může vypadat první logopedické vyšetření

U dvouletého dítěte vyšetření obvykle neprobíhá jako školní zkoušení. Klinický logoped sleduje dítě při hře, komunikaci s rodičem, reakcích na pokyny a spontánním projevu.

Může se ptát například na:

  • průběh těhotenství a porodu,
  • celkový psychomotorický vývoj,
  • sluch a prodělané záněty uší,
  • první slova,
  • porozumění řeči,
  • komunikaci doma,
  • hru a napodobování,
  • výskyt řečových obtíží v rodině.

Výsledkem může být doporučení domácí podpory, kontrola s odstupem, pravidelná logopedická péče nebo doporučení dalších vyšetření.

Kdy řešit ORL nebo foniatrické vyšetření

Pokud je podezření na poruchu sluchu, je vhodné řešit vyšetření sluchu. Podle NZIP je sluch v prvních třech letech života zásadní pro rozvoj řeči. Neléčená porucha sluchu může negativně ovlivnit řeč i celkový psychomotorický vývoj.

Vyšetření sluchu je vhodné zvážit například tehdy, když dítě nereaguje na oslovení, nereaguje na tiché zvuky, často si nechává pouštět zvuk velmi nahlas nebo má opakované záněty středního ucha.

Potřebuje dítě doporučení?

Podmínky objednání se mohou lišit podle pracoviště a podle toho, zda jde o péči hrazenou ze zdravotního pojištění. V praxi bývá vhodné začít u pediatra, který zná celkový vývoj dítěte a může doporučit další postup. Rodiče ale mohou zároveň kontaktovat klinického logopeda a informovat se na podmínky konkrétní ambulance.

Nejčastější otázky

1. Kolik slov má říkat dítě ve 2 letech?

Orientačně by dvouleté dítě mělo používat desítky slov a slovní zásoba by se měla rozšiřovat. Přesné číslo ale není jediné kritérium. Důležité je také porozumění, komunikace, gesta a celkový vývoj.

2. Má dvouleté dítě mluvit ve větách?

Kolem 2 let se často objevují první dvouslovná spojení, například „máma pojď“ nebo „ještě pití“. Nemusí jít o správné věty. Gramatika se bude vyvíjet postupně.

3. Je problém, když dítě ve 2 letech nemluví, ale všemu rozumí?

Dobré porozumění je příznivý znak. Přesto pokud dítě používá jen minimum slov nebo se slovní zásoba nerozšiřuje, je vhodné poradit se s klinickým logopedem. Může jít o prostý opožděný vývoj řeči, ale je dobré to ověřit.

4. Kdy je vhodné jít na logopedii?

Kdykoli mají rodiče pochybnosti. Určitě tehdy, pokud dítě ve 2 letech téměř nemluví, nerozumí jednoduchým pokynům, nereaguje na jméno nebo vývoj stagnuje.

5. Má smysl ve 2 letech trénovat R nebo Ř?

Ne. Hlásky R a Ř se ve 2 letech běžně neočekávají. V tomto věku je důležitější rozvoj slovní zásoby, porozumění, komunikace a jednoduchých vět.

6. Je normální, že dítěti rozumí hlavně rodiče?

Ano, částečně horší srozumitelnost je ve 2 letech běžná. Důležité je, zda dítě používá smysluplná slova, komunikuje a postupně se zlepšuje.

7. Může řeč ovlivnit sluch?

Ano. Sluch je pro vývoj řeči zásadní. Pokud dítě špatně slyší, může se řeč vyvíjet pomaleji. Při podezření na poruchu sluchu je vhodné ORL nebo foniatrické vyšetření.

8. Ovlivňuje vývoj řeči televize, mobil nebo tablet?

Pasivní sledování obrazovek nenahrazuje živou komunikaci. U dítěte s pomalejším vývojem řeči je vhodné obrazovky omezit a nahradit je společnou hrou, čtením a rozhovorem.

9. Je dvojjazyčnost příčinou opožděné řeči?

Samotná dvojjazyčnost poruchu řeči nezpůsobuje. Slovní zásoba ale může být rozložena mezi dva jazyky. Pokud je vývoj výrazně opožděný ve všech jazycích, je vhodné odborné posouzení.

10. Co když dítě mluví vlastní řečí?

Vlastní dětská slova a zjednodušené tvary jsou ve 2 letech běžné. Dítě by ale mělo postupně používat stále více smysluplných slov, kterým okolí rozumí alespoň v kontextu.

11. Může se řeč rozběhnout sama?

U některých dětí ano, zejména pokud dobře rozumí, komunikuje gesty, hraje si přiměřeně věku a slovní zásoba postupně přibývá. Pokud ale vývoj stagnuje nebo jsou přítomné varovné signály, je lepší nečekat.

12. Co mám dělat, když mi okolí říká, že „kluci mluví později“?

Rozdíly mezi dětmi existují, ale pohlaví by nemělo být důvodem k přehlížení výrazného opoždění. Pokud dítě ve 2 letech téměř nemluví nebo nerozumí, je vhodné odborné posouzení bez ohledu na to, zda jde o chlapce nebo dívku.

Shrnutí

Co si zapamatovat

  • Ve 2 letech by dítě mělo aktivně komunikovat, i když jeho řeč ještě nemusí být dokonalá.
  • Důležité je nejen mluvení, ale také porozumění, gesta, ukazování, napodobování a zájem o kontakt.
  • První dvouslovná spojení se často objevují kolem druhých narozenin.
  • Nezralá výslovnost je ve 2 letech běžná.
  • R a Ř se v tomto věku běžně netrénují.
  • Pokud dítě téměř nemluví, nerozumí nebo vývoj stagnuje, je vhodná konzultace s klinickým logopedem.
  • Při podezření na horší sluch je důležité ORL nebo foniatrické vyšetření.

Vývoj řeči ve 2 letech má široké normální rozpětí. Rodiče by proto neměli dítě srovnávat pouze s vrstevníky. Měli by sledovat, zda dítě rozumí, komunikuje, ukazuje, napodobuje a postupně se posouvá dopředu. Pokud mají pochybnosti, je lepší poradit se dříve než čekat v nejistotě.

Doporučené interní odkazy

Použité odborné zdroje

Odborná poznámka

Tento článek slouží pouze k informování veřejnosti a nenahrazuje vyšetření klinickým logopedem ani lékařem. Pokud máte pochybnosti o vývoji řeči svého dítěte, obraťte se na pediatra, klinického logopeda nebo jiné příslušné zdravotnické pracoviště.

Hledáte logopeda ve svém okolí?

Najděte logopedické pracoviště, které přijímá nové pacienty.

Vyhledat logopeda

Související články

Jak probíhá první návštěva logopeda? Kompletní průvodce pro rodiče i dospělé
Vývoj řeči

Jak probíhá první návštěva logopeda? Kompletní průvodce pro rodiče i dospělé

Vývoj řeči ve 3 letech: co by mělo dítě umět a kdy vyhledat logopeda
Vývoj řeči

Vývoj řeči ve 3 letech: co by mělo dítě umět a kdy vyhledat logopeda